9.2 Operace

Pro případ, že by váš potkan musel podstoupit větší chirurgický zákrok, je dobré znát několik detailů, specifických právě pro potkany. Většinou to není jen dobré, ale přímo životně důležité, všichni veterináři sice umějí operovat, ne všichni ovšem mají podrobné znalosti o potkanech. Takoví veterináři pak při zákrocích na potkanech volí stejný postup jako u koček či psů, jenom příslušně sníží dávky medikamentů; výsledkem může být bohužel nevratné poškození nebo rovnou uhynutí potkana při operaci. Celková narkóza je u potkanů více riskantní než u větších zvířat. Za hranici se považují cca 2 kg hmotnosti, pod touto hranicí už se špatně odhaduje množství anestetika a je větší nebezpečí, že se zvíře po operaci neprobere. To sice neznamená, že každý operovaný potkan nutně umře, ale vyplývá z toho, že každý další rizikový faktor se k tomu jen přičítá. Těmi faktory jsou především věk a celkový zdravotní stav – dospělý, dobře živený potkan, který nemá žádnou vážnou nemoc (např. poškození plic, srdce), snese narkózu mnohem lépe než potkan malý, starý, oslabený, nebo vyhublý. Stav potkana je samozřejmě nutné posoudit individuálně, protože starý potkan může být ve výborné kondici a naopak mladý potkan ve špatné. Veterinář by měl provést předoperační vyšetření a rozhodnout, zda může být operace provedena hned nebo je potřeba nejdříve přeléčit případné skryté onemocnění (chronické záněty plic apod.), nebo jestli by zákrok byl příliš riskantní.
Anestetikum lze podat dvěma způsoby, buď injekčně, nebo inhalačně – v prvním případě se uspávací látka potkanovi píchne, v druhém se mu dá dýchat anestetický plyn (halotan). Inhalační anestézie je šetrnější, dá se lépe regulovat, po zastavení plynu se zvíře brzy a s menšími obtížemi probírá. U injekcí se potřebné množství odhaduje hůř a je větší riziko, že veterinář potkana předávkuje, což ho nutně nemusí zabít, ale probírání bude delší a obtížnější. Inhalační anestézie je samozřejmě dražší a ne všude jsou na ni vybavení (i nejlevnější zařízení na tento typ anestezie stojí bezmála sto tisíc), přesto se zvláště v rizikovějších případech vyplatí ji použít. Injekční anestézie je pochopitelně nejbezpečnější v rukou zkušeného veterináře, který s malými hlodavci pracuje co nejčastěji.
Potkani se před operací nemusejí postit. Kočky, psi – i lidé – mívají před operací nařízený půst (většinou 24 hodin), po podání anestetika totiž někteří pacienti zvrací a mohli by zvratky vdechnout. Potkani vzhledem k uzpůsobení žaludku zvracet nemohou (viz kapitola o anatomii) a proto se postit nepotřebují – naopak, jelikož mají rychlé trávení, čtyřiadvacetihodinový půst by jim mohl ublížit, zvlášť před operací, po které budou potřebovat hodně sil. Stačí proto nedávat jim jíst až krátce před operací. Výjimkou mohou být operace v břišní dutině, kdy je potřeba, aby byla prázdná střeva.

Potkan musí být před operací i po ní v teple – malá zvířata velmi snadno prochladnou (v anestézii špatně funguje termoregulace). Potkany je proto potřeba operovat podložené dostatečnou vrstvou něčeho, co ho bude izolovat od operačního stolu, nebo rovnou na vyhřívané podložce. Nebojte se veterináře před operací zeptat, jaká opatření proti prochladnutí se chystá použít (odůvodněte to svými obavami, veterináři pro ně mívají pochopení), a když budete mít možnost si od něj vyhřívanou podložku po operaci půjčit, udělejte to. V opačném případě potkana po operaci umístěte nejlépe do krabice vystlané vrstvou hadrů, pod které dáte termofor či láhev s teplou vodou nebo termováček. Můžete také použít vyhřívané podložky do terárií pro plazy nebo zahřívací infračervenou žárovku. Nedávejte potkana na kamna nebo na slunce, ani ho nenamáčejte do teplé vody. A jedna malá rada – zahřívejte potkana celého včetně ocásku, právě ocas prochladne nejrychleji a část může odumřít. Odumírání poznáte podle černání a „sesychání“ a kdyby k tomu došlo, je nutné postižený kousek amputovat. Potkana operovaného v inhalační anestezii už dostanete plně probraného a opatření proti prochladnutí nemusejí být tak pečlivá.
Protože potkani v anestézii mají otevřené oči a nemrkají, může dojít vlivem nedostatečného zvlhčování k poškození očí a oslepnutí, případně dalším komplikacím. Jako ochrana stačí potření dostatečnou vrstvou oční masti (např. Ophtalmoseptonexu) nebo pravidelné zvlhčování vhodným roztokem (Ophtalem nebo tzv. umělými slzami).
V krabici, kde se potkan bude probouzet, by měl mít k dispozici vodu, aby se mohl kdykoli napít. Také ho hlídejte, při probouzení bude dezorientovaný, bude mít snahu vstávat, drápat se z krabice ven a podobně, nic z toho mu nedovolte, dokud se zcela neprobudí. Průběžně mu zkoušejte nabízet jídlo, ideálně něco tekutějšího nebo měkkého (namočené piškoty, rozmixované ovoce, jogurt); i když zvířata po operaci většinou dostanou na cestu injekci výživného roztoku pod kůži, je potřeba začít tekutiny i živiny doplňovat co nejdřív. Jakmile bude zcela bdělý a nebude padat, může se vrátit do klece nebo do nějaké větší „marodky“ než je krabice, ale:

• volte bezpečnou a hygienickou podestýlku, tedy textil, čistý papír nebo přebalovací podložku. Do operační rány se nesmí dostat žádné nečistoty.
• raději potkana nenechávejte s ostatními potkany, jestliže je ze samoty nervózní, dejte k němu nějakého klidnějšího kamaráda, který se s ním nebude prát. Protože druhý potkan by mohl mít snahu pacientovi „ošetřovat“ ránu a vykusovat stehy, přes den ho hlídejte a na noc ho případně dejte pryč.

Potkanovi těžko zabráníte, aby si nekousal stehy, ale snažte se mu to co nejvíc ztížit, aby stehy vydržely co nejdéle a rána se mohla v klidu hojit. Po operaci potkan určitě dostane analgetika – léky proti bolesti – a ideálně by měl dostat takovou dávku, aby mu nebylo špatně, ale aby ho rána trošku bolela. Když je dávka analgetik vysoká a rána skoro nebolí, potkanovi nic nebrání se do ní kousat a být hodně aktivní, což hojení příliš neprospívá.
Je dobré ránu ovázat nebo zalepit, jestliže to její umístění dovoluje. Někteří potkani si to nechají líbit, jiní naopak vyvinou veškerý um a úsilí, aby se obvazu zbavili. U veterináře si můžete vyžádat tekutý obvaz, takové zelené „lepidlo“, které je právě pro malá hlodavá zvířátka vhodnou alternativou klasických obvazů. Snažte se zkrátka ránu uchránit co nejdéle. Pokud máte po operaci čas, mějte potkana neustále u sebe a hlídejte ho.
Potkanovi je možné nasadit límec, ale musí se to udělat, dokud zvířátko spí. Pro potkany je ovšem límec víc stresující než pro jiná zvířata, protože mu znemožňuje mytí i přijímání potravy, jak je zvyklý.
Někteří veterináři vám k potkanovi dají uklidňující lék, např. Haloperidol, který ho mírně omámí, aby pospával a nechal stehy na pokoji. U hodně živých, nenechavých potkanů to může být dobré řešení.

foto: autorka Fiona ve věku 2,5 roku po operaci dvou nezhoubných nádorů (operována na klinice při Veterinární univerzitě v Brně). Operace proběhla v inhalační anestézii, zvíře jsem si odnášela plně probuzené. Po dvou dnech si Fiona odstranila dva stehy a rána se mírně rozšklebila, ale nakonec se zahojila zcela bez komplikací.

Ránu sledujte, abyste včas zachytili možné komplikace. Měla by být suchá (s výjimkou některých případů, kdy se do incize dává drén, např. při chirurgickém odstranění oka nebo operacích abscesů), nerozšklebená, neměla by podezřele otékat, zapáchat, měnit barvu, krvácet nebo hnisat. Objeví-li se u rány boulička, může to být absces nebo hematom. V takových případech, nebo když si potkan rozkouše stehy a rána se rozevře, kontaktujte veterináře. Menší porušení operační rány (ukousnutí jednoho stehu) obvykle nevadí a stačí ho ošetřit dezinfekcí, záleží však na rozsahu a povaze poranění.




Zpět na obsah